| Rumunsko 2002 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V Liberci je mezinárodní kasa ráno zavřená,takže je dobrý si koupit lístek den předem až do Štůrova a doufat,že nebudou mít dráhy zpoždění a neujedou navazující spoje.Nekupovat jízdenku do Kůty št.hr.,není to zastávka,je to místo na mostě přes Dunaj a my si až do teď mysleli, že se dá koupit jízdenka pouze do zastávek.Do Štůrova je to přes Bratislavu delší,takže je lepší jet tou druhou cestou,myslím,že je to přes Galantu .V Nových Zámcích je dobrý se občerstvit a nabrat další suroviny.Obchod je před nádražím a pohodová jídelna vodjezdové i příjezdové hale. Štůrově se dá jet k hranici autobusem,ušetří to čas.Pěšky je to něco pod hodinu.Minulý rok ještě jezdil přes Dunaj přívoz,teď je již dostavěn most a chodí se přes něj(takže žádná romantika,maximálně plivání na trajekty) hranice je uprostřed ,celnice na slovenské straně.Míst na spaní v Estergomu moc není.Navíc u vody je kupodivu vlhko,padá rosa a lítají komáři, takže jsme se složili před kempem, pod vrbou a u Dunaje.
V Estergomu je nádraží vlakové i autobusové.Bylo nám řečeno,že bus by měl být rychlejší a levnější,ale také záleží na tom kudy jede.Může jet hodinu,nebo s vyhlídkou a pak to jsou i 2 hodiny.Bus jezdí ve všední den snad každou půlhodinu.Autobusový nádraží je od mostu tak 20 minut chůzí na autobus.Na cestu se dá doptat,nebo u mostu je mapa. V Budapešti bus končí kupodivu na autobusáku a zároveň zastávce metra Árpad híd,odtud se dá jet na vlakové nádraží,stanice (Nyugati pu.) nebo na jiné autobusové nádraží,stanice (Népliget). Z Budapešti do Rumunska je nejlevnější jet busem .Poslední bus jel v 15:30.Vlak do Oradei+zpáteční je o něco levnější jak pouze do Oradei,ale je asi 2 až 3 krát dražší jak bus. Pak jsou tu neoficiální taxi,je to většinou člověk s dodávkou,kterou se snaží naplnit lidmi, asi nejrychlejší řešení, dražší jak bus,ale levnější jak vlak.Ještě se dá jet vlakem do poslední maďarské stanice Biharkeresztes a tam vystoupit.Celnice je po silnici něco mezi 1 až 2 hodinou cesty. Na Rumunské celnici se dají za dobrý kurz vyměnit Leie.Busem jsme čekali 2 hodiny.Ve vlaku probíhá kontrola ve vlaku.Naběhne tam armáda a začne se přehrabovat v kupéčku. Pak se ptají,zda jsou k proclení nějaké zbraně,drogy či výbušniny a jede se dál.Pěšky je to taky v klídku.Z celnice se dá jet taxíkem do Oradei,odpadá tak hledání nádraží.Minulý rok jsme platili 110000lei/něco přes 10Km.Letos byla koruna oproti loňsku silnější a bylo nám řečeno,nikoliv taxikářem, že to je tak 5000lei/Km a 10000 nástup,ale pro Rumuny.Ještě se dá jít pěšky,ale jak jsem již psal,je to vcelku štreka po prašný silnici.Po x km lze se nasednout na tramvaj, která vede okolo nádraží.Myslím,že se rozděluje a že je potřeba jet doleva,v případě že jede doprava, pravděpodobně jede do centra.Oradea je větší jak Liberec a znamenalo by to menší zacházku a prohlídku města.
První vlak z Oradei jede okolo 6 hodiny ranní.Poslední okolo 23hod.Za jeden den se dá dostat do podhůří.Asi je lepší přečkat noc v Oradei na nádraží,jsou tam vojáci a levný alkohol,jako všude v Rumunsku,protože tak jako tak by se noc musela někde přečkat.V Cluji se obvykle přestupuje a dají se tam nakoupit melouny na cestu.V Teiusu se potraviny shánějí hůř,ale nějaký dobroty na nádraží mají.V Sibiu lze nakoupit nejen dobroty,je-li čas.Vystoupili jsme v Avrigu.Ne všechny vlaky tam staví! Pěšky bychom to k Poiana Neamtului za světla určitě nestihli a to jsme z Oradei vyjeli v 6 ráno.Místní občan nás odvezl, podle mě za vcelku slušný peníze až tam. Nevím,zda existuje lepší(kratší) nástup,asi jo,ale nezjišťoval jsem to. U chaty Poiana Neamtului se dá postavit stan, na recepci se za stan zaplatí 30000lei,ale jestli se něco stane,když se nezaplatí,to nevím,navíc není třeba stavět stan u chaty.Když jsme tam přijeli,tak se začalo stmívat a pršelo,takže nebyla vůle hledat lepší místo.
K chatě Bircaci se jde lesní cestou stále do kopce.Les končí až u této chaty.Zde se dá posvačit, poobědvat, povečeřet a přespat. Polívka stála 20 000lei.Postupně mizely stromy , začaly se objevovat ovce a travnaté svahy se stávali strmějšími.U Avrigu byla hromada lidí a opuštěných plechovek.Pramen je co by dup.
Od jezera se jde místy nepříjemným traverzem (je kam sklouznout,ale nikdo to neudělal). Projde se okolo vrcholu Girbova a přes vrchol Scara do sedla Scara, kde je útulna a odbočka na chatu Negoiu.
Pakliže se pokračuje po hřebeni,následuje vrchol Serbota.
Nahoře nám začalo pršet,avšak mlze to nevadilo. Sestupuje se po ostrém
hřebínku (horní část se jde po severní straně). Za deště je to velice nepříjemné
a je-li to spojeno s mlhou, takže není známo kam se vlastně jde, je to o to
horší. Na jednom místě jsme použili lano na spuštění batohů, prý se to dá snad
obejít jižní stranou hřebenu, ale za to neručím. Došli jsme na odbočku,kde jsme
mohli buď pokračovat nebo se vrátit jinou cestou (tou samou jsme se rozhodně
vracet nechtěli) a protože pršelo víc a víc, nebylo vidět nic a nic a
v průvodci psali, že toto není to správné místo, kde by nám mělo pršet,
vrátili jsme se jižním svahem. Každopádně úsek Serbota – Negoiu – Caltun v dešti a s batohem rozhodně nedoporučuju! Je to nejnebezpečnější turistický úsek. Není to těžký,ale s batohem v mlze a dešti to je nepříjemný a je zde navíc možnost ztráty potenciální energie v kotrmelcích,navíc v mlze chybí požitek z výšky.Dá-li počkat,je lepší počkat a pokud ne,tak ne,ale rozhodně bych to neobcházel(přes chatu Negoiu) i za cenu zvýšení adrenalinu v krvi,ovšem pokud by šla i děvčata či jiné labilní osoby,radši bych to obešel a příště je nevzal.
Druhý den jsme si tedy opět vyšlápli Serbotu a za polojasna jsme si opět sešli hřebínek.Bylo to mnohem lepší.Na dvou místech jsme měli menší problémy s batohy,ale myslím,že jsme nakonec ani nepotřebovali lano.Pak se vyšlo do jakéhosi sedýlka,kde by se v nouzi dal poslavit stan(a taky tam podle stop již někdo stan stavěl), ale musí to tam šíleně foukat.Samotný výstup na Negoiu také není až tak těžký (nejtěžší je na něm batoh), pokud se jde po značkách.Dá se to zkrátit a je to i zábavnější, zvyšuje se tím však nebezpečí úrazu.Je tam asi jen jedno strmější místo,odkud se dá spadnout,jinak se dá jen skutálet a pak spadnout (člověk bez batohu by však neměl mít problémy).Z Negoiu je famózní pohled na Fagaraš, my však neviděli nic,jen mlhu.Sestup dál na západ k jezeru Caltun vede přes Strunga Dracului anebo okolo. Opět to nedoporučuji obcházet,protože je to prý jednodušší.Strunga Dracului je jištěna řetězy a v případě pádu se dá spadnout maximálně snad ze 2 až 5metrů, což na smrt stačí. Vypadá to jako obří schody. Pro změnu nám pršelo.
Od jezera Caltun je asi každou ¾ hodinu místo na kemping.Přechod vrcholu Laitel a obchod vrcholu Laita. Pak následuje odbočka po modré k jezeru Bilea,znamená to ztrátu výšky a pravděpodobnou návštěvu chaty Bilea,kde se dá prý koupit něco k zakousnutí,ale je to samozřejmě drahé.Také by tam měl být vjezd do tunelu pod Fagarašem,místo na stanování,větší masa lidí a odpadků a oklika k jezeru Capra.Jde-li se po červené dál, jde se po občas ostrém hřebeni. Určitě je to skvělý místo na focení,my však měli mlhu.Chata i jezero Bilea je po levé(severní) straně.Na pravé straně je jakési jezírko, o kterém jsme si zprvu mysleli,že je to Capra,protože se nám zdálo,že jdeme dost dlouho .Za ním je odbočka doprava –červený trojúhelník-(na jih a asi dolu nebo co já vim kam,možná je to jen jakási obcházka) či červený pruh prudce nahoru po hřebeni .My jsme ,jak jsem již psal měli mlhu,takže jsme jaksi nevěděli kudy jít.Za takového počasí se nám to zdálo dost nepřehledné,protože jsme přesně nevěděli,kde jsme, jen,že máme jít dolu k jezeru,ale po hřebeni a ten vedl prudce nahoru . Nakonec jsme zjistili,že za tímto kopcem již bylo sedlo Capra.Tady se nám byla bývala hodila mapa.U jezera Capra se dá dobře stanovat a asi tu je míň lidí,jak u jezera Bilea,ale i tak jich je tu dost.Pramen je kousek,navíc je tu jezero.
Mrholí, je mlha, je zima, je mokrý stan, jí se, lidi přicházejí, mrholí, je mlha, je zima, stan neusychá, jí se, fouká vítr, suší se ve větru, je mlha, nic neschne, lidi procházejí, mrholí, jí se, stále je zima a stan neusychá, jí se, je mlha, jí se, je nuda, je syto, jde se spát.
Mrholí,je mlha, je zima, je mokrý stan, jí se, lidi přicházejí, mrholí, je mlha, je zima, stan neusychá, jí se, fouká vítr, suší se ve větru, prosvítá slunce, suší se, je mlha, nic neschne, jí se, fouká vítr, je zima, serem na to, balíme mokrý stan a jdeme. Traverzuje se po ovčích exkrementech.Po cestě je dost míst na postavení stanu i dost míst na nabrání vody.K 3 krokům od smrti je to asi 1,5h cesty.Je to úzký hřebínek,kde hrozí při ztrátě rovnováhy skutálení se po louce dólu,což se mi málem povedlo, ne, že by to snad bylo těžký,ale bylo to proto,že neumím chodit,šlapu tam kam nechci,nešlapu tam kam chci a křížím při tom nohy. Pak je tam přelez malý skály,snad je to i jištěno řetězem,ale není to potřeba.Přelezl jsem to s batohem(jinak to ani nešlo) a ještě jsem zapózoval všetečným fotografům. Akorát v mlze to vypadá,že se leze a neví se kam,což je tedy pravda,ale jak říkám,je to kousek nahoru a kousek dolu.Pak se stoupá,myslím,že je to opět jištěno řetězy,jsou však možná dobré při sestupu, nahoru nejsou potřeba.Následuje stoupání po severním svahu.Pak se projde okolo hory Podragu do sedla Podragu.Zde je odbočka k chatě Podragu po červeným trojúhelníku,nebo se dá pokračovat dál po červeném pruhu.Opět byla mlha a opět by se nám byla bývala hodila mapa,protože jsme sem došli dřív,jak uváděl průvodce a nechtěli jsme scházet někam,aniž jsme věděli kam.Riskli jsme to dobře.Po cestě bylo pár jezírek, mlha a svišť.K chatě je to ze sedla asi 3/4hod. a míň.Nocleh stál pár tisíc přes 100 000lei,je zde i několik pramenů a jezírek,odpadky,místa na stany,zbytky vrtulníku a trochu lepší počasí.
Odtud se dá vyběhnout na Moldoveanu a buď pokračovat dál,nebo se vrátit a postupovat údolím dolů.Dolů se jde okolo salaše,začíná se příjemně oteplovat,objevují se první stromy,kolena již dávno trpí,projde se okolo další chaty (Turnury),otepluje se víc,jde se lesem po lesní cestě,ta se mění v cestu,kde občas projede i auto,ta se postupně mění v lépe udržovanou cestu, již se jde v tričku, občas se objeví i nějaký člověk,nohy se podlamují,je hnusný vedro,nad Fagarašem jsou nehnutě stojící mračna.Procházíme okolo jakési chaty(Arpas).Pak asi 6Km do Arpas de Sus,již je nesnesitelně a pak 7km po rádoby silnici do Arpas de Jos na nádraží,totální vyčerpání.Večerním vlakem,plným mládeže pendlující z vesnice do vesnice za zábavou,do Sibiu,je to přestupní stanice,nepodařilo se nám objevit vodu,ale jsou tam přes noc otevřený stánky s občerstvením a alkoholem.Čekání asi do 3hod. AM na přípoj do Teiusu.
Příjezd do Teiusu,opět přestupní stanice,je zde stánek s hamburgry a novinami a nejsem si jist,ale myslím,že je to jedinný nádraží s pitnou vodou na peróně.Všude jinde,pokud byla,byla nepotable,nepitná.Další přestupní stanice byla Cluj,tam je před nádražím obchod a jinak všude okolo se dá něco koupit,jak alkohol,tak melouny.Na nádraží mají záchod dovezený z Turecka.Následovala Oradea.Pokud se tam přijede navečer,tedy tak ,jak jsme přijeli my,myslim,že je lepší počkat do rána na nádraží .Nebo se dá jet drahým vlakem či za 3000ft/os nějakou drožkou do Budapešti.Šli jsme tedy do centra na pivo. Pokud je tedy čas,doporučuji projít si Oradeu(0,5h do centra).Nakoupit se dá všude.Nemá cenu hledat autobusové nádraží,najde si vás samo.
Autobusák je kdesi za Oradeou,z místních sice nikdo nevěděl kde,ale dá se na to doptat po hotelích.Prý tam však není přes noc zrovna bezpečno.Bus staví i před vlakovým nádražím ,jezdí jeden denně a jezdí okolo či po šesté hodině ranní.Je to vcelku pohodlná,nejlevnější,ale dlouhá cesta.Je dobrý si vyměnit zbylé lei už před nástupem do tohoto busu,protože na hranici nás nepustili ven a zastavili až v Maďarsku u nějakýho stánku se silně nevýhodným kurzem. Z Budapešti do Estergomu jel poslední autobus v 16:30.Pak pěšky na vlakové nádraží do Štůrova.Vloni jsme si pošmákli na Maďarským guláši v místní nádražní hospodě,navíc se slušnou obsluhou,takže pokud bude zmiňovaný restaurant otevřen,doporučuji navštívit. Já s Jardou jsme ještě chtěli jet do Čachtic,ale vlak,který dojel až tam,ujel něco po osmé.Další jel asi po 21hod. a svezl nás pouze do Nových Zámků,kde se dá v klidu přečkat noc.Zbytek jel vlak do Brna okolo 22hod.Lze pokračovat přes noc s přestupama do Lbc.Vloni jsem v Pardubicích zaspal a vzbudil se kdesi v Praze.
Z Čachtic je to na hrad ještě kus,ale zase je tam muzeum a obchůdky.Pokud se tedy jde na hrad pouze chrápat bez zájmu o muzeum je lepší vystoupit ve Višňovém(o zastávku dál),je to blíž.Ve Višňovém nic není.Jeden obchod a ten byl zavřený z důvodu nemoci.Áni krčma v tejto dědině nieje.Iba zrůcenina a chalupy.Zastávka je krytá.Odtud se jede na hranice a do Veselého nad Moravou.Tady bylo,podle mě velmi dobře vybavené informační centrum a také mi ochotně zjišťovali spoje do Lbc.Už mi však neřekli,že jsou v Čechách záplavy a že se možná do Lbc ani nedostanu,ale nakonec všechno dobře dopadlo,projeli jsme Brnem jak namydlený blesk a všichni jedli,pili a hodovali až stoly pod jejich břichy ohýbaly. SumasumáRum: Nevím,zda jsou zde uvedené názvy napsány správně,jiný zdroj jiný tvar,koncovka apod.
Rumunsko: podobné ci nižší ceny,rybičky jsou dražší, meloun na tržišti o něco dražší než v Tescu
Na internetu se dá najít spousta odkazů na stránky o Rumunsku,takže stačí mít trpělivost a čas.Taktéž je tam i hromada map. My jsme ji témeř nepotřebovali,ale pokud je, tak se neztratí. Výměna peněz:
Rumunský vlak:
Je dobrý pořídit si Rumunský vlakový řád(60-70Kc),lze to i bez něj,ale já si ho, pokud tam zase někdy pojedu, určitě pořídím.
Možnosti cesty do Rumunska:
Každopádně je lepší se pořádně informovat na mezinárodní slevy a asi je lepší trošku si připlatit, než se kodrcat týden do Rumunska a zpět, navíc je únavné přenocovat na nádražích.
Bankomaty:
Mobil:
Použitý turistický průvodce: Rumunské hory - M.Klimša,J.Krácalík Na internetu je spousta lepších návodů k tomu, jakými způsoby se dá do Rumunska dostat a jaké lze použít fígle pro snadné a levné procestování Rumunskem a tamějšími vrchy. Použito s přelaskvým svolením pana Aamishe a jeho věrného přítele pana Sshita | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||
|
|
|
|
(Tímto svahem se dá jít i dolů, kde je travnatá
plošinka (kousek je pramen), na které se dají postavit stany, odpadá tak škrábání
se zpět v dešti. Ze Serboty se dá při nepřízni počasí sejít na chatu Negoiu
(asi do 2h.) nebo zpět do útulny do sedla Scara (asi 1h.), která však může být
plná. My jsme sešli do sedla na pastvinu těsně pod Serbotu, kde se dá také
postavit stan, ale fouká tam dost vítr. Pramen je na jižním svahu asi o 100m až
200m níže.
Já osobně jsem lezl spíš
po skále,protože bych se v případě pádu na řetězu s batohem stejně
neudržel.Je to jako lezení po žebříku.Klouzalo to,takže jsme se kolikrát spíš
šoupali dolu,než scházeli,protože v případě podklouznutí to není takový
šok pro kost kostrč. Sešli jsme to bez větších obtíží s batohy a v
dešti. Pro toho,kdo se drží hesla: Každý den,kdy nejde o život,je ztracený den,je
to příjemné zpestření dalšího ztraceného dne.Zbývá sestup ke Caltunu,při kterém
jde opět spíše o kostrč než o život.Útulna byla plná a i okolí bylo poseto
stany.Malý pramínek je na severním svahu.V jezeře je prý též pitná voda.My jsme
se ale rádi prošli.Je dobrý si najít místo, kde se v případě celonočního
deště neutvoří jezero,pravděpodobně tam bude potřeba celou noc držet ohýbající
se tyčky stanu,ale bude to v suchu.
Komunitní servery